Změnil jsem teplotu varné desky na dvojku a chvíli sledoval bublající
rýži, zda se neodhodlá k výpadu přes hranu hrnce na rozpálenou plochu.
Pak jsem se otočil ke stolu a pohled mi padl na zapnutý počítač.
Pračka ještě nedoprala, mrknu se tedy, co je nového v hlavách mých
bližních.
Nového bylo jako vždy více než dost, nicméně nejvíce mne zaujal titulek "Doktorky jsou problém. Věnují se rodině a pracují hůř než muži" To mne zajímá. Už dlouho jsem si totiž myslel, že to tak nějak bude.
Rychle jsem se začetl, jak toto odvážné tvrzení "prezident lékařské komory" (neboť on to byl) podepřel.
Nedozvěděl jsem se nic o nedostatečnosti ženského mozku, slabosti
jejich fyziognomie, vhodné pouze pro plození potomků, nebo jejich
převážně emočního stylu uvažování. Ne, nic takového. Dozvěděl jsem se,
že je to proto, že mají rodiny. Je to prý jasné. S ohledem na jejich
rodinné vytížení je zřejmé, že současná zdravotnická krize je zapříčena
právě tím, že jsme umožnili ženám přístup ke vzdělání.
Chvíli
se snažím informaci vstřebat. Ano, asi je to tak. Mnohé mají rodiny.
Ovšem v zápětí mne napadá, že rodina by měla být spíše něco jako opora,
než handicap. Proč bychom se do toho svazku hrnuli, kdyby to mělo být
závaží, které nám znemožňuje být společnosti užiteční?
Vypnul
jsem rýži a dal se do krájení zeleniny. Kroužky mrkve se kutálely po
prkénku a některé se vzpurně rozeběhly na kraj stolu, aby se vydaly do
neprobádané oblasti naší podlahy. Byl jsem příliš zaujat svými
myšlenkami, než abych jim v tom bránil.
Moje žena má dvě
zaměstnání. Uvažoval jsem. Je lékařkou ve státním zařízení, kde tráví
každý den od rána do dvou hodin odpoledne. Pak sedne do auta a jede do
své soukromé ordinace, kde dělá práci, kterou má ráda a která ji baví.
Má dvě atestace ze dvou lékařských specializací a účastnila se tří výběrových řízení, ovšem od VZP dostala pouze dvoudesetinový úvazek.
Proto nemůže práci kterou má ráda dělat naplno. Prostě by ji neuživila.
Plný úvazek nedostala, neboť pro oblast okresu Trutnova je již potřeba
rehabilitačních lékařů naplněna, jak prohlásil ředitel krajské pobočky
VZP. Ten kdo dostal celý úvazek byl doktor, který se výběrového řízení
ani nezůčastnil. Ale byl to muž.
Konečně mi došlo, proč se tak
stalo. Křivdil jsem panu Pechánkovi, řediteli Hradecké pobočky. Jeho
rozhodnutí nebylo v rozporu s rozumem, jak jsem se doposud domníval.
Jeho rozhodnutí bylo naopak v souladu s trendem. S trendem, který hlásá
president lékařské komory a který dává opodstatnění jeho rozhodnutí.
Trendem je boj s "feminizací". Vždyť dle pana Milana Kubka je to druhá
nejdůležitější příčina krize českého zdravotnictví – hned po stárnutí
lékařů a jejich odchodech do důchodu.
Mám takový dojem, že presidenti lékařské komory se nám nějak nedaří. No
ale možná by byli dobří lékaři. Tedy určitě lepší než ty ženské co mají
rodiny.
Mimochodem, zeleninu udělám na páře, je to tak lepší. Kolem sedmé
přijede moje drahá polovička a zaslouží si trochu té lásky. I když
samozřejmě není, ani nemůže být tak dobrá lékařka, jakou by mohla být,
kdyby neměla rodinu, nebo kdyby byla mužem.
P.S.
Podnětem byl vlastně email, který jsem zahlédl ve schránce mé ženy:
Vážená paní doktorko, při čtení uvedeného
prohlášení nemohu nevzpomenout právě na Vás. Jsem přesvědčen, že ve
Vašem případě se pan Kubek stoprocentně plete. Bez lékařek jako Vy by
pacienti byli o hodně ochuzeni a navíc by šlo o velkou nudu. Hodně
pohody a úspěchů na všech frontách přeje …..XY
Snad dotyčný promine.