Ženy, které provádějí obřízku jsou ve vesnických komunitách v Keni vysoce vážené osoby. Zajišťují, aby ženy necítily sexuální touhu a vydělávají si mnoho peněz. I přes oficiální zákaz si každý rok tisíce dívek nechá zohavit genitálie. Vymanit se z tam běžného zvyku ale není jednoduché.
Matky, samy obřezané, tedy věci znalé, se snaží přesvědčit své dcery,
že mučivá procedura zohavení genitálií každé ženě přinese životně
důležitou změnu a prospěch.
Magdaléna Frouzová
vysvětluje, že existuje několik forem ženské obřízky. Při té nejlehčí
dívkám odstraní předkožku na klitorisu, při té nejtěžší jí vyříznou i
vnitřní a vnější stydké pysky. Vším, co je zrovna po ruce. Nožíkem,
střepem, ostrou plechovkou. Bez narkózy, v příšerných hygienických
podmínkách. Pak ránu sešijí, třeba i trny, a nechají otvor velikosti
sirky. Zmučené děvčátko musí zůstat několik týdnů v naprostém klidu,
aby se rána zacelila. Pokud nevykrvácí už při proceduře nebo nezemře na
infekci, má celoživotní následky. Močení trvá i patnáct minut,
menstruační krev se hromadí v těle, hrozí úmrtí kvůli infekci nebo
prasknutí plných orgánů. Před svatební nocí musí dívku opět „otevřít“,
jsou i případy, kdy to dělá novomanžel, zpravidla mladý nezkušený hoch,
svým nožem.
V tradiční baště této nechutné tradice – Egyptu, je nyní ženská
obřízka trestná. V roce 2005 tu však stále ještě 68% žen předpokládalo,
že své dceři tuto „službu“ poskytnou. Šejkové souhlasně kývají a
zdůrazňují ochranu čistoty a neposkvrněnosti dívek. Vyzývají prý
egyptské rodiče, aby nařízení vlády proti ženským obřízkám ignorovali.
V případě nouze mají odcestovat do sousedního Súdánu a operaci
uskutečnit tam.
Zdálo by se, že je to problém, který se civilizovaným zemím vyhýbá. Avšak faktem je, že třeba v USA je tento zákrok trestný jen
ve čtyřech státech. Podle nevládních organizací žije v Německu na 30
000 obřezaných žen, dalším až šesti tisícům dívek prý tento zákrok
hrozí. Podle průzkumu německé pobočky UNICEF přišlo v Německu s
obřezanou ženou do styku na 43 procent gynekologů, téměř třetina
gynekologů zažila obřezanou rodičku. Ženská obřízka je tedy smutnou
realitou i v komunitách imigrantů, žijících v evropských zemích, včetně
Velké Británie a Francie. Co je tomu na vině? Tradice? Zde je několik
uváděných „důvodů“:
- neobřezané dívce klitoris naroste až do takové délky, že nebude moci chodit
- nebezpečnost klitorisu – dotkne-li se penisu, muž zemře, stejně tak dítě u porodu
- zlepšená hygiena – někde není neobřezaným ženám dovoleno dotýkat se potravin a pitné vody
- narozené dítě v sobě nese prvky obou pohlaví – u chlapců je předkožka penisu p
ovažována
za ženský a u děvčátek klitoris za mužský element. V pubertě jsou tyto
znaky odstraněny, aby bylo pohlaví jedince zcela jasné. - neobřezané ženy mají potíže s otěhotněním .
Lejla Abbasová říká: "Mám
tam dokonce kamaráda, vysokoškoláka, který chápe problém obřízky – je
to ale Masaj, tak si za ní stojí. Prý by mu neobřezaná žena přišla jako
malá holka a nemohl by s ní spát," Takže problém stejně jako u drog, není snadno řešitelný represí.
Různých charitativních organizací je dost, jedna z nich také Asante Kenya,
nadační fond, založený Lejlou Abbasovou, který osvětu v otázce ženských
obřízek uvádí jako jednu ze stěžejních oblastí svého zájmu. Nuže proč
nepřispět? Konec konců, nejde o vojenskou invazi, ale spíše o "kulturní
osvětu".
Mimochodem, pro vyvážení tu vkládám ještě odkaz na pohled,
který je trochu odlišný. Takovéto názory by však bylo možné akceptovat,
kdyby byla ženská obřízka svobodným aktem dospělé ženy. Bohužel tomu
tak není. Obávám se však, že tím není ani obřízka novorozenců, kteří
vlastní pohlaví mužské.
Odkazy:
Amnesty International
Týden
Reflex
Aktuálně
afrikaonline.cz
Atllanka
Novinky