Reklama
 
Blog | Jiří Robinson Roup

Měli by se novináři chovat jako šílenci?

Jak moc rozdílné jsou rétoriky nejůspěšnějších lídrů současných stran? Mají něco společného? Jedná se o systém, nebo mohou říkat cokoliv, hlavně když mluví a mluví?

Když jsem zahlédl nedávno Radka Johna v televizní debatě Hydepark, měl jsem pocit, že je na speedu. Jeho kultura projevu se velmi rychle přizpůsobila straně, která buduje bezpečnostní hlídky, a která káže na ulicích své evangelium podobným způsobem, jako zanícení příslušníci ultrapravicových stran nebo náboženské sekty.

Ve výše uvedeném pořadu se divák ptal, jaký je názor Radka Johna na nedostatečné zabezpečení internetového hlasování v primárkách Věcí veřejných, kdy novinář Phdr. J.X.Doležal dokázal na pražském obvodě třikrát volit pod různými fiktivními identitami?
Velmi zajímavá otázka a neméně zajímavá odpověď.

„Jiří X Doležal se prokouřil do jiných sfér a bude se chovat jako rozený podvodník, který prostě jenom přemejšlí, jak to vošulit a vošidit. Na druhé straně co ovlivnil šílený J.X. Doležal se svým zločineckým myšlením?“

Ano. Jako by promluvil trochu hubenější a vousatější Paroubek. „Správný politik“ totiž nemluví k meritu věci, ale napadne toho kdo na problém poukáže. Většinou to jsou šťourající novináři. Podle této logiky by tedy mohl být novinář MfDnes, který se vydával za majitele neexistující sítě heren a snažící se uplatit některé představitele politických stran ohledně loterijního zákona  „rozený podvodník, který prostě jenom přemejšlí, jak to vošulit a vošidit. Na druhé straně co ovlivnil šílený novinář svým zločineckým myšlením?

Moc koryta má neuvěřitelný vliv na změny v mozku a přísloví, že účel světí prostředky, je nesmrtelné.

Reklama