Dhjánjógi (1878-1994) se v roce 1921 na hoře Ábú setkal se svým posledním učitelem, velkým mistrem Šrí Jógírádžem Paramešvardadžím, který na něm provedl iniciaci Šaktipáta. Dostal se ihned do nejvyššího stavu samádhi, dosáhl konečné realizace Boha a zůstal v tomto stavu po tři dny.
Anandi Ma je následovnice tohoto Gurua a je ochotna jezdit po světě a za pár dolarů tuto iniciaci poskytnout. Představa, že se dá za peníze koupit nějaký ten kus duchovnosti, je lákavá. Řekl bych, že v tomto segmentu trhu je stále ještě mnoho prázdných míst, které by bylo možné zaplnit.
Eva, rozvedená matka dospívajícího chlapce, je známá mé známé. Již tuto iniciaci absolvovala a byla ochotna nám ji zprostředkovat. Někdy v té době podala výpověď v zaměstnání a přešla na podporu. Rozhodla se naplno věnovat svému duchovnímu rozvoji, bez jakýchkoliv kompromisů. Rozhodla se pracovat pro blaho nás všech.
Mnoho z lidí touží po něčem, co by je přesahovalo. Dlouhou dobu kráčíme po zemi, zdánlivě rovné a konečné, abychom zjistili, že konce nedojdeme. Snad nás napadne, že je třeba opustit hledání cíle a spočinout v přítomnosti. Je to ale těžké a může se stát, že zatoužíme po někom, kdo nám s tím pomůže, kdo nám tuto dovednost předá. Vždy tu někdo takový byl. Rodiče, škola…
V této fázi je snad možné vzít za vděk Bohem, jako nejvyšší autoritou. Ale ten s námi nemluví a popravdě je velmi těžké si představit, kde že vlastně fyzicky je.
Naštěstí tu jsou lidé, kteří jsou s bohem v trvalém spojení. Nemyslím tím ani tak nejrůznější kněze našich drahých církví. To jsou navenek docela obyčejní lidé, kteří mají v podstatě stejné starosti jako běžný smrtelník. Jsou začleněni do společnosti a tak trochu s ní splývají. Mluvím o těch skutečných poslech boží milosti, kteří jsou docela blízko nás.
Stát se knězem, kupříkladu v katolické církvi, není vůbec jednoduché. Nejdříve je třeba projít přípravným ročníkem, po němž následuje pětileté studium na teologické fakultě. Během těchto pěti let vedoucí semináře bedlivě sleduje snahu a upřímnost rozhodnutí studenta stát se knězem, o čemž podá zprávu biskupovi. Adept také bývá odeslán na psychologický test. Finální povýšení do kněžského stavu závisí až na rozhodnutí biskupa.
Ne, není to vůbec jednoduché, vstoupit mezi člověka a boha a zajišťovat obousměrnou komunikaci. Tedy pokud se samotný bůh nerozhodne, že povolá skryté zálohy. Bůh samozřejmě není svázán naší byrokracií. Je – li to třeba, vezme prostou ženu z fabriky a učiní ji i její dceru potrubím, které nám dopravuje do naší blízkosti nekonečnou lásku.
Často se lidé na tyto posly boží lásky dívají se zarputilým odporem. Až v případech, kdy se jejich tělem šíří zhoubná rakovina, nebo podobně hrozivý problém k řešení, utíkají se do náruče těchto novodobých avatarů a ti jim pomáhají. Léčba není na rozdíl od léčby cytostatiky nijak zvlášť nepříjemná. Spočívá vlastně jen v absolvování Daršanu, který se skládá ze tří částí.
- Uchopení Vaši hlavy oběma rukama a láskyplný pohled do Vašich očí.
- Uchopení Vašich rukou rukama Matky Lesany.
- Blíže nespecifikovaný pohyb rukou Matky Lesany.
Lidé se pomalu posouvají po kolenou na koberci k Matce Lesaně, za bedlivého zraku matky Matky Lesany a ostražitých bodyguardů. Doba trvání akce se liší podle počtu duší, které se Daršanu zúčastní a rychlosti posouvání.
Zde by možná bylo dobré udělat malou odbočku.
Studie publikovaná v Journal of Neuroscience popisuje testování 108 jedinců, trpících společenskou fóbií, s využitím mozkového snímání (PET, pozitronová emisní tomografie). Tato léčebná studie měla za cíl sledovat, jak léky na zmírnění úzkosti ovlivňují mozkovou činnost.
Přesně jedna čtvrtina zúčastněných dostávala placebo namísto léků. Jelikož šlo o takzvanou dvojitě slepou studii, tak ani účastníci ani zkoumající vědci nevěděli, kdo dostává léky a kdo placebo tablety bez obsahu farmakologicky účinné látky.
Na začátku pokusu a po osmi týdnech léčby byli účastníci testu vyzváni k předvedení prezentace, která byla pro ně vysoce stresující. Při této prezentaci byla monitorována činnost jejich mozku. Až po ukončení všech měření se vědci dozvěděli, kteří účastníci dostávali účinnou látku a kteří placebo.
40% osob léčených placebem, dosáhlo stejné ochrany proti úzkosti jen díky placebo tabletám. Tento stupeň ochrany byl srovnatelný s tím, jakého se dosáhlo u osob, které dostávali léky s účinnou látkou.
Ve světle těchto informací je, řekl bych zbytečné, obviňovat věřící, kteří nalezli na Vlčím poli u Mladé Boleslavi úlevu ve svém trápení, že jsou to lháři nebo hysteričtí neurotici.
Říká se, že všechny zdi, do kterých narážíme, jsou v naší hlavě. Zkusili jste někdy přejít po dvacet centimetrů širokém prkně, které je zavěšeno ve stometrové výšce? Obávám se, že většina z nás by s tím měla značné problémy.
Kdyby však to samé prkno leželo na zemi, mohli bychom po něm přejít bezmála poslepu.
A tak se může stát, že v situacích, kdy se potřebujeme dostat na druhý konec naši nestabilní lávky, vyrazíme do Oázy zdraví, kde nám matky Diesana a Lasana pomohou přejít na druhou stranu. Ne vždy. Někdy nám prostě není dáno dostat se na druhou stranu.
Bude to tak dva roky zpátky, co nás Eva, známá známé požádala o půjčku, neboť stále ještě nerozběhla svůj nový duchovní život. Zatím měla jasno v jednom. Bude se věnovat lidem. Bude jim pomáhat. Bude je léčit, pomáhat jim v duchovním zrání. Spolu s ostatními. Ostatních stále přibývá. Přicházejí k nám, aby nám předali poselství, jak žít. Často nejsou pochopeni, jsou ostouzeni. Ale i tak pracují často až do úplného vysílení, pro dobro lidstva. Většinu dne pracují s nejrůznějšími energiemi, které nejsou běžnému oku viditelné.
U nás není bohužel dobrou tradicí odevzdávat těmto duchovním bytostem úměrnou část našeho blahobytu, jak je tomu zvykem v zemích duchovně zralejších. Přiliš mnoho z pracujících se domnívá, že se nejedná o duchovní práci pro lidstvo, ale o flákače. Není divu, že se takový duchovní člověk dostane snadno do potíží.
V současné době má Eva dluh asi tak 160 000,- Kč. Zatím ještě nenašla práci, ve které by se mohla plně realizovat, ale syn její přechodnou psychospirituální krizi chápe a přispívá jí na nájem. Přerušil studium. Stejně se chtěl věnovat podnikání. Rodina, která je laskavá, občas podstrčí nějakou tu tisícovku a vlastně není proč si myslet, že tato cesta, byť z vnějšího pohledu značně komplikovaná, nemůže vést k cíli. Toho je, řekl bych, možno dosáhnout kdykoliv. Nosíme si ho s sebou jako náš stín.
Jen velice nerad bych někoho poučoval, ale chtěl bych říct všem těm, kteří věnují své miliony z podnikání nebo z prodeje domu těmto božím poslům, aby si uvědomili jednu věc.
Za své peníze jste si koupili pocit, který Vám chyběl. Ať už jste chtěli přispět na vybudování chrámu, kde by se „dělaly zázraky„, nebo jste chtěli pomoci spasiteli v záchraně lidstva, to co jste za své peníze dostali, byl pocit ve vaší hlavě. Tam se narodil, tam i zemřel. Bůh na kšefty moc není, ale zato má smysl pro humor.
