Komentáře: Kulínští mezi námi

Od: karin

karin — Wed, 07 Nov 2007 00:35:15 +0000

To se to lehko soudí,
radí, že se ty holky měly ozvat, ale co já si pamatuji z osmdesátých let, z dob své pre- a puberty, nebylo normální, aby s náma o tom rodiče mluvili – aspoň ne u nás doma, rodiče byli čerstvý válečný ročník, tedy snad pak první z generací v rodě, kdy se o sexu ještě pořádně nemluvilo ani mezi dospělými, natož s vlastními dětmi, rodiče mých rodičů se snad ani nikdy neviděli pořádně nazí… bylo to tabu. A naši rodiče vyrůstali, dospěli a vychovávali své děti na rozhraní toho, že něco bylo tabu, ale přestávalo jím být. Nezvykli si na to a nám ta tajemná zákoutí, která já teď řeším se svým synem relativně normálně (povídáme si o vztazích, sexu, díváme se na filmy pro dospělé – mně naši při polibku francouzském v tv zakrývali oči, že je to sprosťárna… 🙂 ) a s kamarádkami se o sexu bavíme bez zábran, o svém příteli ani nemluvím… ale tehdy se svěřit rodičům s takovým tabu, že nás učitel nebo Kulínský osahával? Vždyť to byla ostuda, navíc by nám ani nikdo nevěřil… MLČELO SE O TOM.

Od: mh

mh — Tue, 06 Nov 2007 22:08:24 +0000

Pěkný obrázek.
Možná jsem si toho jen nevšiml dříve, ale nahoře přibyl pěkný obrázek. Světlo na konci cesty. Pěkné.

(V něděli jsem očividně neměl dobrý den. Ostřejší slovo jsem si tady přeci jen mohl odpustit. Respekt není Blesk.)

Obrázek je fakt pěkný…

Od: pro JB i pro JRR

pro JB i pro JRR — Tue, 06 Nov 2007 19:19:34 +0000

situace a situace
No, myslím, že váš zážitek by iný než kateřiny, kateřina mluví o bezmoci, o neschopnosti se bránit, byla asi dost mladá… vy jste byl na Taiwanu – asi tedy už ne mladík a sám ve výtahu, myslím, že vás nezaskočila bezmoc, ale že se jednalo o muže… co kdyby to byla žena?
jinak ale souhlas, chmatat na cizí lidi se nemá…
kdysi jeden můj známu využil příležitosti a znásilnil mě, svěřil jsem se po letech kamarádce a ona mi vyprávěla podobnou historku, později se mi svěřily jiné s něčím podobným… jsou to tajemtví, o kterých nevíme…
ten text mi přišel dobrý…

Od: MH.

MH. — Mon, 05 Nov 2007 23:54:04 +0000

Kateřino?
– Jo, zde se nikdo jiný tak dosud asi nepodepisoval, ale jinde se už snažili 🙂

– Opravdu si myslíte, že vy ženy, jste tady od toho, aby jste nám posloužily ve všech směrech ???

Hm, trochu pasivní postoj, nemyslíte ???

Od: Iva

Iva — Mon, 05 Nov 2007 16:52:46 +0000

Kulínský
Mám obdobný zážitky jako Kateřina a JB. A musím říct, že já se pak cítila hrozně. Nebyla jsem schopna reagovat a ten blbeček si šel v pohodě dál.
Nelíbí se mi, že se z pana Kulínského dělá nějaký pašák. Provokativní Kollerův klip mě přišel jako přiblblý výsměch. Z reakce na netu mám pocit, že souzené jsou oběti.
Jsem pro presumkci neviny, ale z Kulínského se dělá chudák. Dospělý člověk snad ví, že spát s dvanáctiletýma holkama je něco, co se nedělá, i kdyby třeba byla některá do mistra zamilovaná.

Od: to MH (jste to vy M. Hajný?)

to MH (jste to vy M. Hajný?) — Mon, 05 Nov 2007 16:20:47 +0000

příjemné
Ve dvanácti to příjemné není. To vám teda povím.
Měla jsem pocit něčeho opravdu nechutného, odporného (taky mu bylo přes šedesát).
Něco jiného je pak když je vám 16, 17 a zkoušíte, jak na chlapy co zabírá. A když na vás na ulici pískají, tak víte, že vypadáte dobře. V sedmnácti bych řekla, že už jsem byla dostastečně soudná. A taky jsem se už o sebe dokázala postarat. To už jsme pak zase byly trochu mrchy… Nechaly jsme se zvát na víno, dovolily položit ruku na stehno, letmý polibek… a pak jsme tomu chlapovi zdrhly. Samozřejmě, že jsme chodily po dvou a nikdy ne samy.
Ale to „ať si chlap užije“ spíš bylo dáno výchovou. Že jsme tu od toho, abychom mužům posloužily ve všech směrech.

Od: MH.

MH. — Mon, 05 Nov 2007 15:41:01 +0000

ad „svody“ a parfémy…
„Ve vzduchu“ lze cítit cokoliv. Proto však ale ještě člověk nemusí být zvíře…

Kdysi mi jedna z mých kamarádek na adresu skutečně dobrých parfémů řekla: „to prostě neodoláš“. A protože jsem to pojal skutečně jako chlap, tak jsem odolal… Dnes si říkám škoda. Nemusela to (ona) být až tak špatná partie…

„Ve vzduchu“ lze cítit mnoho. Ale člověk stejně má žít a žije – především sám za sebe.

Od: MH.

MH. — Mon, 05 Nov 2007 15:22:31 +0000

Paní K.S.
Pěkný den, paní Kateřino,
tak už alespoń vím, se kterou kateřinou si to vlasně píšu, takže to je hned jednoušší i radostnější, tedy chtěl jsem říci milejší a tak…

Vlastně, ale to je hrozný, mě napadl strašně nemravný vtip jednoho kolegy ještě z dob mých studií… To se ptal, co prý volá žena v 17, v 27 a po cca čtyřicítce (tedy léta lze modifikovat, jde o pointu). Ta první prý „pomóc“, druhá „konečně“ a ta poslední „hurá“… Je to strašně sprostý, já vím…, ale s tou „hranicí“,víte, to je taky sporné. Spíše bych řekl, že ono je to člověku možná i trochu příjemné. Co myslíte ???

„…ať si chlap užije.“, kdyby to skutečně bylo nepříjemné, asi by se každý ohradil hned. Myslím, že dospělost je ale ještě o něčem jiném: Každý z nás dělá to, co je pro něho OSOBNĚ užitečné, výhodné. Každý. Pouze ne vždy to vidíme hned CELÉ a v kontextu. I příjemné a „výhodné“ věci mohou uškodit a mladý člověk neumí hned rozlišit, co mu skutečně užitečné je a co už ne. To poznává až časem. Že?

Od: Petra Neomi

Petra Neomi — Mon, 05 Nov 2007 11:07:19 +0000

poučené
Ať už byly poučené jakkoli, pořád to byly malé holky. Dospělý člověk s průměrnou sebereflexí by měl být schopen odolat „svodům“ dítěte. Mimochodem, o mocenských tocích tam snad není žádných pochyb.

Od: Lída

Lída — Mon, 05 Nov 2007 10:03:35 +0000

Kdo ví jak to všechno bylo.
Tady se předpokládá, že jde o neviné malé děti. Ale kdo ví jak jsou „poučené“ o konkurenčním boji. Na druhé straně Kulínský by poučen být měl. Je to jednoznačně jeho chyba i v případě, že si většina těch holek vymýšlí.