Komentáře: Husí kůže

Od: Ivan Derer

Ivan Derer — Sat, 10 Nov 2007 11:17:26 +0000

V Mexiku sem
byl. Dosel sem si tam k doktorovi a hned sem potom zacal psat do Respektu blog. Fakt to ani nebolelo.

Od: robynson

robynson — Wed, 07 Nov 2007 17:39:31 +0000

Takřka dostudovanému
To jste ze mne zase udělal blbce. Aby se to nestalo tradicí

Od: Michal Matoušek

Michal Matoušek — Wed, 07 Nov 2007 12:47:05 +0000

Ó, nejhovnější duchu,
tady nám asi bude chybět společná terminologie. Morytáty a legendy jsou z mého pohledu próza – ale román zcela určitě ne.

Nebudu tady nadskakovat a vykřikovat, že jsem to studoval a málem vystudoval. Raději zvolím tón velmi populárně naučný a řeknu, že román je takový copánek z lidských osudů, dost pevně zapletený. Jmenujme jako typický třeba Kunderův Žert (jakkoli Kunderu málo snáším) – to je takový žánrový prototyp, od nějž nebo proti němuž se naše vnímání románu odvíjí.

Bloguneni žádné copánky zaplétat nechce. Prostě jde a je jedno velké ucho. Tak třeba: „My si strašně vážíme publika. Všechno to děláme pro diváky a posluchače, ti reagují skvěle. Akorát ti z publika, kteří o tom uvažují a docházejí k nesouhlasnému postoji, tak to je úplně jiná skupina lidí, to jsou nízcí, nechápaví závistiví intelektuální špinavci. Ale publikum, to je něco jiného, toho si moc vážíme.“

Nemám z něj mindrák – ale závist, tu taky cítím.

Od: robynson

robynson — Wed, 07 Nov 2007 12:16:29 +0000

Zlý Matoušku
Ano. Většinou si říkám: „hmm, to bych napsal taky (kdybych chtěl…) Tohoto autora však nenávidím a nechutně mu závidím právě z důvodu, že takto bych to nikdy nedokázal 🙂 Ale nesouhlasím s tím, že by nebylo tímto způsobem možné napsat román, viz – Morytáty a legendy od Hrabala.

Od: Michal Matoušek

Michal Matoušek — Wed, 07 Nov 2007 09:01:25 +0000

Nejvyšší hovní duchovní,
text tentokrát žádný hluboký výtěr, až asi na dvě na tři místa (a nad chybami se tentokrát nebudeme obsírat) – ale ten odkaz na blog!!! Za ten fakt děkuju. Taky bych chtěl umět takhle psát; ale naučil jsem se to zkrátka jinak. Je jasné, že tenhle člověk nikdy nenapíše román, a to mi asi po čase začne vadit.

Já totiž po románu vždycky moc toužil. Jako napsat ho.

Pro radost jednu nepřesnou citaci z toho blogu: Rádio hlásí, že vyjde nové album „Helena zpívá Rejžka“. Zbystřuji, to bych si poslechnout chtěl…

Od: robynson

robynson — Tue, 06 Nov 2007 16:50:06 +0000

Pro pana asf
Vaše urputnost budiž pochválena 🙂

Od: asf

asf — Tue, 06 Nov 2007 16:15:50 +0000

Pro pana Robynsona
Nejste Vy na své čtenáře moc náročný? Nicméně máte samozřejmě pravdu, Fontánu jsem musel vidět dvakrát, abych tu jednoduchoučkou pointu pochopil…

Od: robynson

robynson — Tue, 06 Nov 2007 15:14:48 +0000

Čtenářce Kateřině S.
Děkuji, to by ospravedlňovalo jeho napsání. Jsou věci které člověk nevidí a ony jsou. Někdy se o ně může opřít, někdy jej ztrhávají do vln. Někdy jsou naše rozhodnutí těžká, někdy smutná, někdy takřka nemožná. Na to je ovšem jednoduchý trik. Nakonec vždy zbudou dvě možnosti, jak se rozhodnout. Jedna je motivována strachem, druhá láskou. Doporučuji vybrat tu, která je motivovaná láskou. Hmm, ale proč to vlastně píšu. Aha, to abych na to nezapomněl. 🙂

Od: robynson

robynson — Tue, 06 Nov 2007 15:06:53 +0000

Stando,
s Vámi si asi žena užije legrace co? :-))

Od: robynson

robynson — Tue, 06 Nov 2007 15:05:46 +0000

Pro pana asfa
Neberte si více než jste schopen pozřít. Je to ve vašem vlastním zájmu 🙂