Reklama
 
Blog | Jiří Robinson Roup

O myších které si zaslouží Respekt

Snad každý, kdo se zajímá o moderní zdravotnické trendy, už narazil na zářící hvězdu jménem melatonin. Melatonin je velmi často prezentován jako prototyp zázračného všeléku našich současných a hlavně budoucích civilizačních potíží.Tak, jako se to stává i ostatním medikamentům, stalo se to i melatoninu. Ve Spojených státech se dají v každém obchodě s nabídkou výživových doplňků zakoupit melatoninové tablety a Američané je polykají po hrstech. Není divu. Melatoninová hvězda je právě na počátku svého vzestupu.

Tisíce a tisíce šišinek

Tento pozvolný vzestup melatoninu se začal odvíjet roku 1958, kdy byl poprvé izolován A. B. Lernerem z epifýz hovězího dobytka. Tehdy, na počátku, nebylo ještě zcela jasné, co má tato nízkomolekulární látka v našem těle vlastně na starosti.

Reklama

Melatonin byl objeven pracovitým doktorem Lernerem na základě jeho poctivého zkoumání tisíců hovězích epofýz (šišinka). Z těchto šišinek doktor melatonin úspěšně izoloval. V té době ještě nikdo netušil, že melatonin se netvoří pouze u všech obratlovců, ale že jej obsahují i jednobuněčné mořské řasy, vyšší rostliny a vlastně téměř všichni bezobratlí živočichové. Tajemný Malatonin s námi tedy kráčí ruku v ruce spolu s mezidruhovým evolučním vývojem.

O melatoninu je poměrně dobře známo, že se vytváří (a je jedno zda se jedná o mořskou řasu nebo ředitele banky) výhradně a pouze v noci. Přesněji řečeno ne v noci, ale ve tmě. Jak protivné. Co se všemi těmi lampami pouličního osvětlení, které nám nahlížejí do oken? Elektrické žárovky (byť ekologické) a svítící obrazovky televizorů? Vyplatí se instalovat závěsy nebo žaluzie? Určitě ano.

Homo civitas a melatoninová podvýživa

Dnešní Homo civitas (člověk městský) má oproti zemědělci před tři sta lety naprosto jiný životní rytmus. Znamená to i problémy s chybějícím melatoninem?

Japonský profesor S.Morita tzv. senzorickou deprivaci používá při léčbě svých pacientů. U neurotických pacientů je dle jeho výzkumů 64% úspěšnost, u 30% se dostavuje spontánní zlepšení stavu.

Na základě výzkumů, které prováděl profesor S.Morita se zjistilo, že po léčbě s pomocí nadprodukce melatoninu, zapříčiněné právě senzorickou deprivací, se naše tělo podivuhodně regeneruje. Nemocný se náhle naučí snášet své neurotické strádání a aktivně přijímá svou životní realitu. Profesor S. Morita dokonce uvádí zlepšení zrakové ostrosti u některých svých pacientů. To vše bez jakéhokoliv vnějšího vstupu do našeho organismu.

Za vším najdeš receptor

Za normálních okolností se melatonin v našem mozku generuje v cyklické periodě 24 hodin. K tomu, abychom jej mohli v mozku vstřebávat, potřebujeme melatoninové receptory. Právě díky nim melatonin fyziologicky působí. V současné době probíhají výzkumy, zda existuje víc druhů receptorů, které by mohly melatonin vázat.

Uvažuje se zejména o nízkoafinitních receptorech, které se nalézají i na jiných místech než je náš mozek. Jsou ve varlatech, lymfocytech nebo spermatozoích. Právě tyto nízkoafinitní receptory dokáží přijímat i melatonin, vpravený do našeho organismu ve farmakologickém substrátu.

Melatonin není pouze produktem našich tikajících biologických hodin. Je i zpětně jejich korigátorem. Toho se nyní začíná využívat při létání z jednoho konce Země na druhý. Při letech na západ nebo na východ bychom totiž potřebovali naše biologické hodiny poněkud přibrzdit anebo naopak zrychlit, abychom se vhodně a rychle začlenili mezi domorodce. Melatonin je k tomu velmi vhodně využitelný.

Vládnoucí a ovládající melatonin

Melatonin tedy tím, že řídí náš cirkadiánní systém (biologické hodiny), ovládá především vnitřní řád našeho organismu. Melatonin je ten, kdo náš organismus informuje o probíhající roční době. U zvířat i lidí reaguje tvorba melatoninu na proměnlivou dobu dne a noci. To souvisí s reprodukčními aktivitami. Krátící se melatoninový tep jarních měsíců bývá signálem k začátku reprodukční aktivity u zvířat s krátkou dobou březosti. U zvířat, která mají dobu březosti delší, jako jsou třeba ovce, je tomu ovšem úplně opačně. Strategie je ovšem u obou stejná. Porodit své mladé v jarním období, kdy je šance na přežití mláďat nejvyšší.

Melatonin tedy ovlivňuje pohlavní funkce, avšak nikoliv ve smyslu proti nebo pro. Délka pulzu melatoninu přenáší mezi buňkami organismu informaci o délce dne a ta je pak buňkami u různých druhů různými způsoby zužitkována pomocí hormonů, které regulují reprodukční funkce zvířat.

Zahoďte Stilnox

Melatonin bezesporu zlepšuje kvalitu spánku. Pokud je melatonin podáván pacientům trpícím nespavostí, těmto se zkracuje doba usínání a samotný spánek se prohlubuje. Nedá se říci, že by s melatoninem vzrůstala kvantita spánku, spíše se jedná o kvalitu. Užíváním farmakologických přípravků na “kvalitní” spánek provádíme ovšem něco opačného. Zvyšujeme kvantitu na úkor kvality. Na rozdíl od hypnotik tedy melatonin nepůsobí ranní spavost.

To vše souvisí s dalšími účinky, které má melatonin na náš organismus. V současné době jsou již uzavřeny rozsáhlé výzkumy, prováděné na zvířatech za účelem zjištění a posouzení vlivu melatoninu na zvýšení a stabilizaci imunitního systému. Závěry jsou naprosto jednoznačné.

Ochránci zvířat jen na vlastní nebezpečí!

Testovaná zvířata byla dlouhodobě vystavována stresovým zátěžím nebo jim byly intravenózně podávány větší dávky kortikoidů. To vedlo u těchto nebohých obětí lidské zvídavosti ke zkolabování imunitního systému. V případě, že byl těmto nemocným “pacientům” podáván Melatonin, nastoupila rozsáhlá regenerace lymfoidních orgánů, především brzlíku. Platí zde princip, že melatonin buňky regeneruje, ovšem imunitu samotnou nezvyšuje. Tu zajišťuje až následně zregenerovaný imunitní systém.

Melatonin jako antioxidantový rytíř

Další léčebné účinky melatoninu byly objeveny v jeho schopnosti působit na volné radikály, jako antioxidační činitel.

Všeobecně se soudí, že volné radikály poškozují velké molekuly buněk, což vede k jejich narušení a místo možnosti takřka nevyčerpatelného dělení a rození, se buňky pustí do zhoubného bujení, odehrávajícího se za chlípného pochechtávání nenasytné matky smrti a vzpurného lamentování Všeobecné zdravotní pojišťovny.

O melatoninu se lze s úspěchem domnívat, že je jednou z nejproduktivnějších praček volných radikálů, se kterou se člověk měl čest ve svých výzkumech setkat. Na základě vědeckých studií se dochází k závěru, že melatonin je s přehledem a notným náskokem daleko vepředu před tak nadějnými adepty, jakými se zdála svého času kyselina ascorbová, glutation, nebo manitol.

Samotný melatonin se poměrně velmi dobře rozpouští v tucích a bez problémů prochází lipidickou membránou. To se odráží ve výsledku dalšího utkání, které tentokrát prohrává další přeborník v této disciplíně, opěvovaný a občas zatracovaný vitamín E.

Hold padlým na poli vědy

Někteří vědci se domnívají, že je přítomnost melatoninu, zvláště pak u jednodušších organismů, součástí jejich obrany právě proti zákeřnému ataku volných radikálů. Z uvedeného vyplývá, že si farmaceutické firmy v žádném případě nenechají ujít možnost, jak obchodně využít melatonin v boji proti volným radikálům. Zatím se však jedná spíše o teorie, neboť veškeré výzkumy, které jsou s melatoninem a “pacienty” prováděny, se odehrávají v páchnoucích laboratořích plných vystresovaných zvířat, které jsou vědci obětovány jako moderní obětiny na oltář jejich vědeckého boha.

Ovšem v zásadě je možné se domnívat, alespoň na základě doposud učiněných testů, že melatonin by mohl být velmi vhodným doplňkem léčby v případech, kdy dochází k rakovinnému bujení na základě intenzivního působení volných radikálů, jako je tomu například po ozáření.

Pokud se jedná o léčbu pomocí melatoninu u ostatních nádorových onemocnění, ukazuje se, že melatonin zpomaluje a často i zastavuje růst buněk, přičemž inhibuje jejich růst. Tato skutečnost byla prokázána zejména u případů, kdy se jednalo o nádory závislé na přítomnosti hormonů..

Přehazování mozků s melatoninem

Jedním z velmi lákavých zvěstí, které se o melatoninu šíří, je jeho schopnost omlazovat organismus. Vychází se především z výzkumů W Regelsona a W. Pierpaoliho, kteří svého času prováděli sofistikované testy, během nichž přehazovali šišinky starých a mladých myší, aby zjistili, zda mladé zestárnou a staré začnou mládnout. Až později vyšlo najevo, že kmen myší, které ke svým pokusům použili, melatonin vytvořit vůbec neumí.

Notioterapie

Do distriibuce se v současné době dostává nový přípravek Circadin, který by měl být prvním melatoninovým zástupcem na našem farmakologickém kolbišti. Jak bude úspěšný, ukáže čas. Doufejme, že oběti mnoha myší a krys nebyly zbytečné, a že již nebudeme odkázáni jen na melatonin, který si vyrobíme za temnou oponou noci.

Pokud máte pocit, že tomu tak není, navštivte internetový obchod Notioterapie a objednejte si nějaký prostředek, obsahující přirozený melatonin.

 

Zdroj:  Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc. ,

(*1937) vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR se zabývá biologickými rytmy. Je zakládající členkou Učené společnosti ČR a předsedkyní AV ČR.

Díky odborné korektuře MUDr. Silvie Šidákové  zplodil robynson 

title="Přidat záložku na servery" target="_blank">
border="0" alt="pridej.cz"/>

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama